Macibob

2012-01-23(večer) Nehody se začínají opakovat, při nasazení stolu se nám (dělal jsem to s kamarádem, s kterým jsem to i sundal před pár měsíci, takže zase sami, s kusem litiny v teplejch) povedlo drbnout jednou z trapézovek o tělo, zásek je to slušný. No a aby toho nebylo málo, tak jsem při nouzové demontáži brzdících klínů jeden upustil, držíc tedy současně litinový stůl pravačkou, levou nemaje tak šikovnou, klín samozřejmě dopadl také na tělo stroje a dlaší dva záseky jsem hnedle přidal. Bude zas co kytovat... Ten stůl je teď maximálně odstrojený, ale i tak to musí mít někde kolem stovky kilo, a trefovat se stolem do frézovaného vedení v těle stroje byla docela fuška. Také bylo právě překvapení, že klíny byly každý jiný, zjevně ve výrobě opravili malý rozdíl v šířce frézovaného vedení mezi pravou a levou bočnicí těla. Ač rozdíl byl jen o nějakou 1/10mm, i tak nám to nešlo právě nasadit a klíny se musely prohodit

2012-01-21,22,23 Kartáčuji usilovně stůl, jde to opravdu blbě, postup jsem měřil na centimetry čtvereční po 1/4 hodině broušení, kdy jsem musel vzít přestávky na oddych. V jednu chvíli jsem si myslel, že to ani nejsem schopen udělat, ovšem pak mě napadlo předbrousit to brusným papírem s oxidem hliníku, nebo jakýho čerta, což šlo zas báječně rychle. Strhlo to tu, olejem prosáklou, rezatou krustu a pak hrncákem už jen dočistit do čistého kovu. V neděli už beztak není ani čím drbat - zařval komplet drátěnný hrncák, další kupuji hned v pondělí. Nepočítaje teda také brusku, která začla vydávat nepěkné zvuky. Střed stolu - pracovní plocha, byl zrezlý opavdu hodně, zbyly tam, i přes usilovnou snahu, drobné důlky a fleky po korozi.Po naleštění a konzervaci voskem to nevypadá moc hezky, ale je to na omak hladké, manšestr krásně vylezl a to je to hlavní...

Teď mě ještě trochu mrzí, že jsem si nedal více práce s přípravou stolu před uložením, závěrečné kytování boků stolu mě ještě čeká, trapézy jsem chtěl očistit lépe atd. atd. a budu si zbytečně přidělávat práci. Ale už nebyl čas ptát se kdo je kdo, stůl jsem drbal venku, přikrýval jsem to starou nafukovací matrací, navíc to podivné počasí teď v lednu - větrnné smrště a déšt se sněhem, psychicky jsem to vydržel jen asi 4 dny a zavelel jsem k ústupu do bezpečí garáže.

2012-01-25 Zas všední den a nocovka do půl druhé rána, ale stojí to za to. Za vydatné pomoci hydraulického zvedáku jsem namontoval a zprovoznil brzdu stolu, usadil trapézové tyče zdvihu do lůžek, promazáno - takže to teď běhá skoro samo. Pak jsem neodolal a posadil toho válcového 100kg macka na lůžka, která jsem předem zavoskoval (alespoň něco, když už ne bezbarvý lak), což mi dalo zabrat docela. Poté jsem ještě zkusmo připevnil již nalakovaná lůžka zachytávače zpětného vrhu, a posadil do nich zkusmo celý dekl se záchytávacími segmenty, který už je nějáký čas hotov a čekal, už zase zaprášen, na montáž. Druhé litinové uložení pro komplet s odváděcím válcem, zatím nenalakováno, tedy jeho pravá součást čeka hlavně na svaření po nehodě z rozebírání, kdy jsem použil prostě větší sílu, než bylo záhodno.¨ Spešl elektrody by byly skladem, tedy po ruce, jen to chce zas dotáhnout svářečku ke stroji (dle starého macibobího úsloví: nemůže-li stroj ke svářečce, musí svářečka ke stroji).

2012-01-29 Tak jsem zkompletoval soubor podávacího válce, chybí mi dva červíky M8, někam zalezli asi... Také to vypadá, že jsem prohodil lůžka, montovaná na tělo stroje, bo jaksi nesedí osově. /samozřejmě - označené jsem to neměl.../ To se musí pořešit ještě, i se svařením prasklého jednoho kousku, ale to abych si pozval zase silnou ruku k tomu, nandat mi to šlo sice těžko, ale dal jsem to. Ovšem zvednout to teď jako celek z lůžek je skoro nemožné, i vzhledem k tomu, že s, opět funkčními, ložisky je to jak živé

2012-01-30 Trošku jsem si zasvářel litinu, výsledek je docela dobrý, vzhledově to mohlo být lepší, ale jak se řka lidově: práce zk****ná, barvou natřená... Ale rovinnost spodní plochy lůžka je opravdu v řádech setin mm, trošku se to přitáhlo nahoru, ale opravdu jen trošku. Bude to sedět pěkně, kolíček jde protáhnout, teď už jen bádat z fotozáznamů, jakže to tyhle packy byly kde vlastně našroubovaný. Ať jsem to prohazoval jak jsem chtěl, těch kombinací není až zas tolik, pořád mi to nesededí s osou. Začal jsem to zkoumat podrobněji a ono se zda, že to už nesedělo předtím, což byl také možná jeden z důvodů, proč to tehdy šlo tak blbě rozebrat. Dvě lůžka jsou znatelně probroušena a mají otlačený závit z osy jednostranně, takže to asi nebylo zcela přesně v továrně svrtáno...je to prostě nějaké DZIVNEEEE...